Zrcátko

28. června 2016 v 11:58 | Ina |  Život jinde
Hrozně to uteklo. Už tu jsem čtyři týdny. Nevím, co se s tím časem stalo, ale občas to vypadá, jako by někdo přetáčel hodiny dopředu. Možná je to také tím, že pořád něco děláme.

Konečně mám telefonní číslo. Chtěli jsme ho získat na internetu, ale stránky Vodafonu prostě nebraly číslo mojí české občanky. Tak tam zavolali a tam neřekli nic moc moudřejšího, a tak jsme zavítali do prodejny. Obsluhoval nás nějaký mladík pravděpodobně do třiceti a byl hrozně fajn. Teda celkově tu jsou všichni povětšinou milí. Všude, kam přijdete, nabízejí vám hned něco k pití. Jak v bance, tak i tady ve Vodafonu nám hned nabízeli něco k pití.


Samozřejmě jsme hned porovnávali naše iPhony 5S se silikonovým obalem pro 6S plus, abychom věděli, zda je moudré si takového obra pořídit, nebo ne. Vcelku se mi ta velikost líbí, ale pořád se nemůžu rozhodnout. Na druhou stranu, uvidíme, s čím přijde nejnovější model.

Totiž... včera se stala taková věc. Sice tu pořád plkám o tom, jak jsou holanďani milí a vstřícní, ale začíná se ukazovat, že ne úplně tak všichni. Vlastně to je tak asi úplně všude. Včera jsme se vydali večer ještě na malou projížďku (dost mi to pomáhá ve zlepšování řízení, když to není jen obyčejná lekce, kde musím i na dálnici a pořád se na něco soustředit, ale také je to trochu srandy, kdy si zastavíme někde udělat pár fotek a ne jen 1.5 - 2 hodiny řízení). Byli jsme zrovna v obytné zóně, kde je předepsaná třicítka. V těchto zónách většinou sice vedou také cyklistické stezky, ale povětšinou na nich také parkují auta, tudíž je potřeba se stále něčemu vyhýbat a dávat pozor.

Vlastně je úplně dobře, že v těchto zónách mají jen třicet. V jednom místě byla silnice dostatečně široká na to, abych se vpasovala mezi stojící a projíždějící auto. Samozřejmě... ale pouze za předpokladu, že protijedoucí řidička má dost rozumu na to, aby uhnula. Vím, že by mě tchán nepustil nikde, kde by věděl, že to nezvládnu, či kam bych se nevešla, a tak mi ještě řekl, abych zajela o malinko víc doleva, abych neurazila zrcátko stojícímu autu. To jsme stále předpokládali, že protijedoucí udělá to samé, v čemž jsme se šeredně spletli. Asi padesátiletá "fancy" blondýna neudělala nic. Prostě si jela ve svém pruhu a ani se neuráčela uhnout do pruhu pro cyklisty, a tak přišla rána.

Zrcátko se mi připláclo k autu a já se lekla. Zastavili jsme o pár metrů dál, abych jej mohla opět odklopit, ale to už jsem ve zpětných zrcátkách viděla blondýnu, jak zařazuje zpátečku, vystupuje z auta a sbírá plast ze svého zrcátka a kráčí naštvaně k nám. Kdybych neměla na střeše eLko, ani bych nevěděla, co mám snad dělat. Začala jsem se klepat, protože jsem se fakt hodně lekla. Snad ještě víc, než když jsem málem šlápla na hada. Tchán statečně a velice v klidu zvyklý z dlouhých let praxe autoškolícího vystoupil a šel vše vyřídit. Paní chytrá se začala hned vztekat a snažila se svalit vinu na nás.

Hned jí vysvětlil, že pokud je někdo na vině, tak je to ona, neboť měla celý pruh pro cyklisty volný, načež ona opáčila, že není vůbec povinná mi uhnout. No... pokud takto řídí pořád, tak pravděpodobně jen proto, že chce nové auto. Hned někomu začala telefonovat a její dcera, která se zdála být o něco klidnější, vše důležitě fotila a také telefonovala. Také se na její kus upadnutého zrcátka podíval a řekl "Tak tahle promáčklina se opravdu neshoduje s naším zrcátkem!", z čehož paní samozřejmě vypěnila. Pořád se nám snažila vysvětlit, že neznáme pravidla silničního provozu, ale kdo jiný by je měl znát lépe, než ten, kdo je učí, že?

Chtělo se mi už hrozně na záchod, ale musela jsem pořád čekat, než si paní vylije své srdce, aby získala alespoň pár eur na nové. Hned jsme telefonem informovali tchýni, co se stalo a ta pohotově vyhledala na internetu, kvůli jaké částce se hádáme. 32 euro za nový kus plastu nebo méně než 200 eur za nové zrcátko i s montáží! Brzy přispěchal pravděpodobně její dcerunky přítel nebo někdo jiný v bavoráku a to už mluvilo opravdu za vše. Jen rodina, co si chce namastit kapsu za každou cenu.

Za malou chvíli přijela i policie. Nejprve jsme mysleli, že ji zavolali oni, ale strážník tvrdil, že jen jeli náhodou okolo, viděli, že se něco děje, a tak zastavili, aby se zeptali, zda je vše v pořádku. Co myslíte, že strážník řekl ve finále? "Uděláme to rychle, neboť to akorát stojí peníze. A máte pravdu, paní měla uhnout..." Hrozně se mi ulevilo, že jsem málem načurala do sedačky. Když odjeli, přestala jsem se klepat, a tak jsem se mohla ujistit, že budu schopná odřídit i těch pár kilometrů domů. Paní důležitě vyplnila nějaká lejstra pro pojišťovnu, že to pošle té naší, aby to zaplatili, ale ani nevěděla, kterou vlastně máme!

No... sice jsem tento článek nezařadila k tématu týdne, ale řekal bych, že "Jdi a kup si mozek" by se pro ni více než hodilo!

Note to self: Příště radši počkat, než se cpát mezi zaparkované auto a blondýnu!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zdebra Zdebra | Web | 28. června 2016 v 12:13 | Reagovat

Tak z takové situace bych asi byla tak propocená, že by se mi už na ten záchod pak ani nechtělo.
Já i na přechodu radši čekám, až mi auta zastaví. :D Hlavně, ať vám pak nepřijde nějaké předvolání k soudu. Ale aspoň by byl námět na další článek. Třeba by vám u soudu taky nabídli něco k pití.

2 Ina Ina | Web | 28. června 2016 v 13:57 | Reagovat

[1]: To jsem taky byla. Ale z nervů vždycky musim na malou a myslela jsem, že ani těch pár metrů do baráku z auta nedojdu a ještěže mají záchod hned za hlavníma dveřma :D kdybych měla jít až k nám, tak už to asi teče všude :D
To já taky a pak na mě vždycky už z jedný strany trouběj, ať jdu. Jako by jim něco mělo utýct.
To doufám, že ne :D

3 Zdebra Zdebra | Web | 4. července 2016 v 20:58 | Reagovat

[2]: To chce cvik. :D Ale chápu. Jsem měla co dělat v té Praze, jak jsem se tam kroutila v tom knihkupectví. :-D
Přesně, troubí, jako bych je zdržovala. To snad mají čas cesty vypočítanej, aby někam dojeli přesně včas? I kdybych měla auto a jezdila jím, i tak bych všude byla radši půl hodiny předem. No... i dvě hodiny, když si přičtu čas strávenej hledáním parkovacího místa (záleží kde). :-D

4 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 10. července 2016 v 21:04 | Reagovat

Tak hlavně že to nakonec dobře dopadlo. Mě se stalo v autoškole něco podobného, nicméně učitel mi řekl, že tam mám vjet, i když jsem nechtěla a bum... Ale co, jsou to jen plechy ;)

5 Ina Ina | Web | 22. července 2016 v 15:45 | Reagovat

[4]: Pravda :D On mi ještě řekl, ať jedu víc doleva, jinak srazím zrcátko stojícímu autu vpravo. Ovšem oba jsme předpokládali, že blondýna využije pruh pro cyklisty. Nakonec se ukázalo, že ani nevěděla, že tenhle byl možný použít i pro auto (některé jsou výhradně pro cyklisty a auta do nich nesmí). Ovšem ona měla svoji pravu, i když ten, co pravidla zná nejlépe seděl vedle mě jakožto instruktor :D

6 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 22. července 2016 v 16:39 | Reagovat

[5]: no jo, blondyna, ale urco barvena :D

7 Ina Ina | Web | 22. července 2016 v 18:14 | Reagovat

[6]: I to je možný, ta barva vypadala jedovatě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama